Pateříky
Nové objevy pateříkových hutí v oblasti západní Vysočiny
Petr Duffek, Jitka Lněničková, Vlastimil Simota
Postmedievální archeologie se na území západní Vysočiny (v hranicích bývalého okresu Pelhřimov) v současnosti soustředí především na nedestruktivní průzkum, dokumentaci a vyhodnocení nově získaných poznatků a nálezů ze stanovišť zaniklých barokních (i pozdějších) sklářských hutí, které nacházíme ve dvou základních regionech – na Pacovsku a Lipovokamenicku. Výrazným impulzem k zintezívnění těchto aktivit a zpracování nabytých informací je zapojení zainteresovaných badatelů a spolupracovníků (historiků a znalců sklářské výroby) do projektu Sklářství na Vysočině (součást mezinárodního projektu I-CULT, Rakousko-Česká republika).
K zajímavým výsledkům, na které můžeme předběžně upozornit odbornou veřejnost, je prokázání dříve neznámé (a nepředpokládané) produkce pateříků – korálků do růženců – ve sklárnách na západní Vysočině na samém sklonku 17. a v první polovině 18. století.
Na Pacovsku byly pateříky získány při povrchové prospekci na zaniklé barokní skelné huti Salačova Lhota. Povrchové sběry na uvedené dlouhodobě orbou narušované lokalitě prováděli od roku 2004 Vlastimil Simota (Muzeum Pacov), Vlastimil Simota starší (Pacov) a Petr Duffek (Archaia Brno, z. ú.). Během řady dalších terénních průzkumů se podařilo prokázat výrobu pateříků též na dalších barokních skelných hutích: Talmberk (k. ú. Těchobuz), v okolí Kamenice nad Lipou pak na stanovištích zaniklých hutí Lidmaň, Těmice a Častrov – poloha Barborka (zde ve spolupráci s Petrem Valešem z Kamenice nad Lipou).
V těchto souvislostech připomeňme dosud ojedinělé nálezy fragmentů morfologicky odlišných pánviček, které mohly být používány k utavení malého objemu skla při pokusných tavbách nebo právě při výrobě pateříků: evidujeme je na lokalitách Salačova Lhota, Velká Ves a Bohdalín (Tiefental).
Nemáme však žádný doklad, že by se některá ze skláren ve sledovaném regionu zabývala výlučně produkcí pateříků a usuzujeme spíše na obvyklý „smíšený“ výrobní program (tedy včetně dutého skla) místních hutí v období baroka.
V obecných souvislostech byla výroba pateříků charakteristická zejména pro příhraniční pás na jihozápadě Čech ohraničený na jedné straně Tachovskem a na straně druhé Novohradskými horami (při této hranici překračovala také do Bavorska a Rakouska). Do třicetileté války zde byly ve velké míře specializované pateříkové hutě, po ní byly pateříky vyráběny spíše jako součást smíšeného výrobního programu skláren (a to i specializovaných tabuláren) a specializované pateříkové hutě byly spíše výjimkou než pravidlem.
Další oblastí, kde byly pateříky vyráběny od konce 17. zhruba do poloviny 18. století je západní Vysočina a Posázaví. Tento výrobní program s sebou přinesli šumavští skláři, kteří zde zhruba od posledního desetiletí 17. století zakládali nové sklárny. Výrobu pateříků dokládají nejen archeologické nálezy, ale také záznamy v matrikách, kde jsou někdy uvedeni přímo výrobci pateříků.
Lukáš Ecker, perlař (Perlarz) – kolem 1710 činný v Bošticích, kolem 1717 v Krasoňovicích, kolem 1718 v Ostašově
Wolfgang Hoffmann, perlař (Petlarz*) – činný kolem 1716 na sklárna Morány u Čestína
Andreas Greiner, perlař (Perlarz) – kolem 1717 činný na sklárně Morány u Čestína
Lorenz Scheinost, perlař (Perlarz) – kolem 1708 činný na sklárně Morány u Čestína
* toto označení Petlarz nejvíc odkazuje k původnímu šumavskému Pettlmacher či Bettlmacher (Pattermacher)
Prvotní kontakt s tématem umožnil rozsáhlý plošný odkryv zaniklé skelné huti u Božejova provedený společností ARCHAIA Brno v letech 2005 až 2006. Zde se podařilo shromáždit početně a tvarově nejrozsáhlejší kolekci korálků v počtu desítek kusů. Jejich produkci lze spojit s působením skelmistra Valentina Antonína Müllera v letech 1703 – 1720, který byl synem Michaela Müllera (1639 – 1709) z Helmbašské hutě na Vimpersku, kterou po smrti otce také zdědil. Jako skelmistr obou skláren, od sebe navíc dost vzdálených, se nechával v Božejově zastupovat až do roku 1714 Sebastianem Grossem (Krossem).
Zajímavým nálezem učiněným mimo kontext sklářských hutí je růženec s pateříky nalezený jako součást pohřební výbavy dětského hrobu u kostela sv. Jana Křtitele v Počátkách v rámci záchranného archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách provedeného společností ARCHAIA Brno v roce 2015.
Literatura a zdroje:
Hrubý a kol. 2009: Hrubý, P. – Hejhal, P. – Kašák, K. – Malý, K. – Valkony, J: The deserted Baroque glassworks in the cadastral territory of Nová Ves near Božejov (the district of Pelhřimov) – Zaniklá barokní sklářská huť na katastru Nové Vsi u Božejova (okres Pelhřimov) – Die aufgelassene Glashütte im Gemeindekataster von Nová Ves bei Božejov (Kr. Pelhřimov). In: Jaromír Žegklitz (Ed.): Studies in Post-Mediaeval Archaeology 3, 479-500. Praha. https://
Simota, V. – Duffek, P. – Lněničková, J. – Gelnar, M.: Barokní skelná huť v Salačově Lhotě na Pacovsku. In: Sborník Městského muzea Antonína Sovy v Pacově 1, Pacov 2019, v tisku.
Těsnohlídek, J.–Duffek, P.–Těsnohlídková, K.–Prachařová, M.–Skořepová, M.–Janoušek, T.–Stančíková, M., 2017: Výsledky archeologického výzkumu Palackého náměstí v Počátkách (okres Pelhřimov), Archaeologia historica 42, č. 2, 2017, s. 669-689.
archiv Archaia Brno; archiv P. Duffek