1. 6. – 31. 8. 2021

Hrad Ledeč nad Sázavou
Hradní 701, Ledeč nad Sázavou

HISTORIE ZA SKLEM

VYSOČINA, JIŽNÍ ČECHY, NIEDERÖSTERREICH

Romantický renesanční hrad Ledeč nad Sázavou hostil ve dnech od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021 pod názvem Historie za sklem unikátní výstavu mapující staletou sklářskou tradici Česko-rakouského pomezí a přilehlých lesnatých regionů. Nejstarší ukázky šíření sklářských dovedností z podunajské oblasti patřily výrobkům přineseným Římany. Nadnárodní povahu sklářského světa pak ilustrovaly příběhy několika skelmistrovských rodin působících současně v Dolním Rakousku, v Čechách a na Moravě. Přímá sklářská tradice je totiž v tomto regionu dlouhá už 400 let. Prohlídky s průvodci, kteří sami také sklářské, nebo brusičské řemeslo ovládali, umožnily návštěvníkům proniknout zábavnou formou do tajů, ale i strastí tohoto specifického oboru. Historické předměty byly doplněny a částečně zasazeny do dobových kulis, ať už šlo o prostor sklářské huti, brusírny, nebo moderní „socialistické“ továrny. Jako malá ochutnávka uměleckého směru sklářské produkce posloužila závěrečná prostora výstavy s díly výtvarníků pracujících ve 20. století pro velké hutě, kteří se propracovali až k samostatným designovým a uměleckým realizacím.

Návštěvníci výstavy oceňovali podle vlastních reakcí umístění výstavy v intaktních renesančních prostorách hradu, který krom další náplně nabízí i útulnou kavárnu, nebo výhledy na řeku Sázavu a lesní masivy Vysočiny ukrývající právě pozůstatky historických sklářských hutí.

11. 5. – 15. 8. 2021

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Masarykovo náměstí 24, Jihlava

SOUČASNÁ SKLÁŘSKÁ TVORBA

VYSOČINA, JIŽNÍ ČECHY, DOLNÍ RAKOUSKO

Ve dnech 11. 5. 2021 do 18. 8. 2021 bylo možné shlédnout v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě náročně komponovanou a výjimečně reprezentativní sklářskou výstavu s názvem Element sklo – Matérie fantazie. Pozvání k umístění svých děl přijali všichni oslovení a bylo tak možné představit všechny nejvýznamnější sklářské výtvarníky, komerční sklárny, ale i studenty středních odborných škol z Vysočiny, jižních Čech a Dolního Rakouska. Díky tomu obsadila výstava všechny galerijní sály objektu na Masarykově náměstí.

K instalaci rozměrných designových svítidel vysočinských skláren sloužily jak gotické sloupy v přízemí, tak mezipatrový prostor schodišťové haly. Zejména zde skvěle fungoval architektonický návrh instalace – složitý lustr byl zavěšen na lešenářské konstrukci a tvořil společně s ní slavnostní bránu do světa sklářského umění. Umělecké plastiky vynikly na samostatných podstavcích, zatímco pro exponáty sklářského designu byly speciálně navrženy police s odraženým zadním nasvícením. Co se týče technik práce se sklem, výběr exponátů záměrně odrážel co nejvíce základních i experimentálních přístupů – brus, tavení, lehání, foukání z volné ruky i do formy, mozaiku, recyklování, tvarování skelných textilií, malování na sklo. Dobré ohlasy měla výstava jak mezi návštěvníky obdivujícími sklářství, tak mezi samotnými vystavujícími, kteří ocenili interakci uměleckých a designových děl i samotný široce pojatý záměr výstavy. Někteří z nich vytvořili nové dílo speciálně pro tuto příležitost.

S ohledem na přehlednost byly medailony vystavujících prezentovány jen na doprovodném webu, což ale na druhou stranu umožnilo doplnit i fotografie jejich dalších prací. K výstavě proběhly komentované prohlídky, vzniklo krátké prohlídkové video a devět videí na profesionální úrovni, kde jsou obrazem i slovem představeni všichni umělci, sklárny a školy.

Nahlédnutí do výstavy: Element sklo – Matérie fantazie

14. - 20. 6. 2021

Uměleckoprůmyslová akademie Světlá nad Sázavou
Sázavská 543, Světlá nad Sázavou

ČESKO-RAKOUSKÝ SKLÁŘSKÝ WORKSHOP 2021

Uměleckoprůmyslová akademie ve Světlé nad Sázavou hostila ve dnech 14. až 20. června Česko-rakouský sklářský workshop 2021, pořádaný v rámci přeshraničního projektu I-CULT.

Sklářští výtvarníci z Čech a Rakouska, dostali možnost volné tvorby s využitím technologií, pro které je škola v rámci přípravy nové sklářské generace vybavena. Pod vedením známého sklářského umělce a současně pedagoga školy Milana Krajíčka si každý účastník workshopu nechal u posádek tavící pece vyrobit základní objekty pro další zpracování. Hutní hala byla přístupná veřejnosti, která tak mohla proces vzniku uměleckého díla sledovat v přímém přenosu. Každý umělec, poté mohl pokračovat v práci v jednotlivých dílnách školy za účasti místních pedagogů. Ti poskytovali tvůrcům pomoc při realizaci postupů, které pro ně byly nové, nebo nevyzkoušené. K dispozici tak byly brusičské, malířské, nebo třeba vitrážnické ateliery. Také tato část programu byla veřejnosti přístupná v doprovodu průvodce, který jednotlivé procesy popsal a zodpovídal na nejrůznější dotazy. Stejně tak bylo možné navazovat kontakt se samotnými umělci.

Každý výtvarník, který se workshopu zúčastnil, měl také na huti svůj výstavní panel, kde byla prezentována jeho předchozí tvorba a stručný životopis. Součástí panelu byly kresby konkrétních návrhů, které každý výtvarník společně s hutními mistry realizoval.

Za Jihočeský kraj se workshopu účastnili Petr Jánský a Kateřina Karlovcová. Petr Jánský se zaměřuje na broušení skla. Na huti si podle svých představ nechal vyfouknout skleněné tvary připomínající slzu a následně je opracovával v brusírně. Kateřina Karlovcová si nechala na huti roztočit skleněné talíře, na které následně malovala portréty klasickými olejovými barvami. Její práce byla velmi inovativní a originální.

Vysočinu zastupovali čtyři výtvarníci. Alena Matějka pracovala se skleněnými tvary s použitím barevných „rubínů“, které následně podélně rozřízla diamantovou pilou. Tím vznikly originální skleněné misky. Dalším výtvarníkem byla Veronika Dubnová – Černá, která kombinovala designový skleněný poklop s lidským embryem vytvořeným technikou pâte de verre. Aleš Jírovec tvaroval sklo bez sklářské formy – volně foukané sklo formoval dřevěnými kolíky. Vznikly tak mísy a vázy, které měly asociovat krásu žhavého skla. Posledním účastníkem workshopu byl Milan Krajíček. Ve svém prvním projektu navázal na svou předešlou tvorbu, kdy vycházel z tradičního brusu trojhránku a tento reliéf pak odléval přímo do sklářského písku.

Dolnorakouský kraj byl zastoupen Sabine Müller-Funk, ta však nakonec nemohla dorazit ze zdravotních důvodů.