Milovy

PhDr. Radim Gonda, PhD.

Milovská sklárna založená v roce 1835 přispěla k znovuoživení starobylé tradice sklářské výroby v této části Českomoravské vysočiny. Sklárnu si nejprve pronajali bratři Conrathové, obchodníci, rafinéři a vývozci skla ze severních Čech, a později roku 1882 významný sklářský podnikatel Jan Gerhardt, jenž ji provozoval do uzavření podniku v roce 1886. V roce 1870 byla rozšířena o brusírnu. V 80. letech 19. století však sklárna ztrácela na konkurenceschopnosti zejména tváří v tvář produkci severočeských skláren, což bylo dáno její vzdáleností od železničního spojení, růstem cen palivového dříví a nedostatkem zpracovatelských surovin. V letech 1893-94 byly budovy sklárny zbořeny.

Její sortimentně pestrá výroba se těšila oblibě v tuzemsku i zahraničí (např. Španělsku, Francii, Turecké říši). Levné užitkové nazelenalé sklo bylo zdobené matováním na lesklých plochách či brusem s figurálním nebo rostlinným ornamentem. Sklo určené pro vývoz vynikalo čistotou a průsvitností materiálu. Úlohu sehrávalo i lazurování skla, kdy se čirý výrobek potáhl tenkou vrstvou barevného skla, jež se následně prořezávala a probrušovala. Ušlechtilé výrobky byly zhotovovány i z barevného skla, včetně uranového a kostního. Milovské výrobky získaly roku 1873 první cenu na světové výstavě ve Vídni. Jistou dobu zde působil rytec skla Franz Joseph Marschner, který dlouhodobě pracoval ve Skotsku.